Obecně prospěšné společnosti – účetnictví a výkaznictví

Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v přechodných ustanoveních § 3050 prodlužuje fungování stávajících obecně prospěšných společností podle původních předpisů, není však umožněno zakládání nových. OPS se mohou měnit na ústavy, nadace nebo nadační fondy, již v souladu s novými právními postupy.

OPS, které nezmění právní formu, budou řídit svojí činnost podle zákona o č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů. Uvedou však svoje dokumenty do souladu s obecnou úpravou občanského zákoníku a to v následujícím tříletém období.

Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, je založena za účelem poskytování obecně prospěšných služeb. Z toho platí pravidlo, že její výsledek hospodaření nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, ani zaměstnanců, ale MUSÍ být použit na poskytování služeb, pro které byla společnost zřízena.

Společnost může mít kromě hlavní činnosti i doplňkovou nebo hospodářskou činnost za splnění platných právních podmínek. A za předpokladu, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití prostředků obecně prospěšné společnosti a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb. NESMÍ se účastnit na podnikání jiných osob.

Obecně prospěšná společnost odděleně sleduje náklady vynaložené k dosažení obecně prospěšného cíle, náklady na doplňkovou činnost, činnost hospodářskou, náklady na správu a náklady (i výnosy) nepatřící do žádné z uvedených skupin. Výsledky vykazuje za hlavní a doplňkovou činnost odděleně a souhrnně za účetní jednotku jako celek.

Obecně prospěšná společnost vede účetnictví a sestavuje dle zákona o účetnictví, v rozsahu dle zvláštního zákona o obecně prospěšných společnostech výroční zprávu, kterou ukládá do sbírky listin nejpozději do 6 měsíců od ukončeného účetního období a do 30 dnů od schválení správní radou.

Řádnou i mimořádnou závěrku musí mít ověřenou auditorem, za předpokladu, že:

a) jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v účetním období, za nějž je účetní závěrka sestavována, jeden milion Kč, nebo

b) ve výši čistého obratu překročily deset milionů Kč.

Účetní období je 12 po sobě jdoucích měsíců – shoduje se buď s kalendářním rokem, nebo je hospodářský rok (tento se kryje převážně s aktivním obdobím jednotky a musí schválit příslušný správce daně, případně i ministerstvo financí)

Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrné účetní osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky. OPS mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Zjednodušený rozsah určuje § 13 ZU – účetní jednotky sestavují rozvrh členěný jen na účtové skupiny, mohou účtování v deníku spojit s účtováním v hlavní knize, nemusí účtovat o časovém rozlišení, opravných položkách, rezervách. Účtují o odpisech!

Pokud OPS vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, sestavuje i účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, což znamená, že Rozvaha i Výkaz zisku a ztráty zahrnují pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi.

V účetní závěrce OPS se mohou vyskytnout položky, které jsou specifické.

Aktiva

  • Drobný dlouhodobý nehmotný majetek s oceněním od 7 tisíc do 60 tisíc a s použitelností delší 1 rok, pořízený do 31. 12. 2002

  • Drobný dlouhodobý hmotný majetek, zahrnuje samostatné movité věci a soubory s oceněním v rozmezí 3 tisíc až 40 tisíc, s dobou použitelnosti delší než 1 rok a pořízení do 31. 12–2002

  • Půjčky organizačním složkám – obsahuje půjčky s dobou splatností delší 1 rok, které OPS poskytla vlastním organizačním složkám, které jsou účetními jednotkami

  • Kurzové rozdíly aktivní, nerealizované kurzové ztráty, vztahující se k dlouhodobému finančnímu majetku a k pohledávkám, závazkům

Pasiva:

  • Vlastní jmění – jedná se o hodnotu vlastních zdrojů OPS. Zákon neukládá zakladatelům povinnost majetkového vkladu. V tomto případě se v položce vykazují – dobrovolné majetkové vklady zakladatelů, dotace přijaté jako zdroj pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hodnota bezúplatně nabytého neodpisovaného majetku určeného na činnost OPS, hodnota nově zjištěného dlouhodobého majetku (inventarizační přebytek – neevidováno v účetnictví), zdroje převedené z fondů

  • Fondy – položka zahrnuje vlastní účelově určené zdroje vytvořené – ze zisku po zdanění z minulých obodbí, bezúplatně přijaté převodem aktiv jiných osob, část výtěžku veřejných sbírek určených na předem stanovený účel, hodnota bezúplatně nabytých zásob, zdroje převedené do fondu na základě ustanovení § 17 ZOPS

  • Závazky ve vztahu k státnímu rozpočtu

  • Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků – obsahují závazky z titulu nevyčerpaných nebo neoprávněně použitých dotací

  • Kurzové rozdíly pasivní – jsou nerealizované kurzové zisky, vztahující se k dlouhodobému finančnímu majetku a k pohledávkám a závazkům.

Specifické položky výkazu zisku a ztráty:

Náklady

  • Dary – zustatková cena darovaného odpisovaného majetku, pořizovací cenu darovaných zásob a finanční dary poskytnuté z vlastních zdrojů OPS.

  • Tvorba rezerv

  • Tvorba opravných položek – obsahují náklady na tvorbu rezerv či opravných položek tvořených podle ZoR, které souvisejí s tou činností OPS, která podléhá dani z příjmů.

  • Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami, jsou to finanční příspěvky poskytnuté v souvislosti s hlavní činností vlastním organizačním složkám, které jsou účetními jednotkami

  • Poskytnuté členské příspěvky – které PS zaplatila právnickým osobám z titulu svého nepovinného členství v těchto osobách

Výnosy

  • Kurzové zisky – realizované kurzové zisky na účtech pohledávek a závazků a uzávěrkové kurzové zisky na finančních účtech

  • Zúčtování fondů – zahrnuje výnosy, které byly zúčtovány při použití fondů s účelovým určením, a to do výše odpovídajících nákladů

  • Zúčtování rezerv

  • Zúčtování opravných položek – obsahují výnosy z rozpuštění nebo zrušení rezerv či opravných položek tvořených podle ZoR, které souvisejí s tou činností OPS, která podléhá dani z příjmů

  • Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami – jsou finanční příspěvky na provoz přijaté v souvislosti s hlavní činností od vlastních organizačních složek, které jsou účetními jednotkami.

  • Přijaté příspěvky – dary – jde o dary přijaté na provozní činnost OPS, položka zahrnuje i tu část výtěžku veřejné sbírky, která společnosti uhradí výdaje spojené s uspořádáním příslušné veřejné sbírky.

Příloha účetní závěrky – obsahem přílohy jsou vysvětlující a doplňující informace k účetním výkazům. Uspořádání přílohy a obsahové vymezení je obsahem § 29 a 30 vyhlášky č. 504/2002 Sb.

Směrná účetní osnova – je závazným předpisem dle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Je obsahem přílohy k této vyhlášce a je uspořádaná tak, že je závazně stanovena náplň jednotlivých účtových tříd a účtových skupin. Každá účetní jednotka má podle ZU povinnost sestavit účtový rozvrh, jako seznam účtů, který vychází z této směrné účtové osnovy. Ve svém účtovém rozvrhu uvede ty účty, které bude používat. Pokud OPS vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, může uvést pouze účtové skupiny. Pokud OPS vede účetnictví v plném rozsahu, může zavést i analytické členění účtů.

  • Majetek podle jednotlivých druhů

  • Pohledávky podle jednotlivých dlužníků

  • Závazky podle jednotlivých věřitelů

  • Náklady a výnosy podle jednotlivých činností

  • Náklady a výnosy podle vnitroorganizačního řízení atd…

Účtový rozvrh je součástí vnitroorganizačních směrnic každé účetní jednotky.

Účetní knihy

Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických účtů, k nimž se tyto účty vedou.

V knihách analytických účtů se užije vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství.

Závěr:

Ministerstvo financí vydalo v souladu s § 36 odst. 1 zákona o účetnictví České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č 504/2002 Sb. a u kterých není hlavním předmětem činnosti podnikání. Standardy jsou označeny čísly 401–413.