Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

DPH u neziskových subjektů

Neziskové subjekty poskytují v rámci své hlavní i vedlejší činnosti řadu různých činností, které vykonávají soustavně. Poskytují nejrůznější služby, uskutečňují také dodání zboží, převod nemovitostí a rovněž pronajímají hmotný majetek, a to soustavně a za účelem příjmů.

Obecně se neziskové subjekty, tj. právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání, pokud uskutečňují ekonomickou činnost, považují za osobu povinnou k dani.

Ekonomickou činností, která je uvedena ve vymezení osoby povinné k dani, se rozumí činnosti vymezené v ustanovení § 5 odst. 2 ZDPH.

Důležitým pojmem pro oblast neziskové sféry je pojem, který ZDPH používá, a to pojem doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně. Vymezení tohoto pojmu je důležité nejen u neplátců pro posouzení výše obratu pro registraci DPH z důvodu překročení limitu obratu, ale také u plátců, pro účely zajištění správného postupu při výpočtu krátícího koeficientu podle § 76 ZDPH. „Doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně“ není totožná s „doplňkovou činností“. Za doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně se považuje z pohledu DPH činnost, která je výjimečná, nahodilá, nepředvídatelná a zároveň není prováděna pravidelně, tzn. Neexistuje ani předpoklad soustavnosti do budoucna.

Plátcem se osoba povinna k dani stává, splní-li zákonem stanovené podmínky, tyto vymezuje § 6 až 6f ZDPH.

1. plátce – přesáhne obrat 1 000 000,- za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích měsíců. Výjimku tvoří osoby, které uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně, bez nároku na odpočet daně.,

2. identifikovaná osoba – do této kategorie patří osoby ve smyslu § 6h a § 6i ZDPH, které příjmou zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, od osob neusazených v tuzemsku. Jedná se o poskytnutí služby, dodání zboží s montáží.

Zákon o DPH používá pro různé aktivity realizované podnikatelskými i neziskovými subjekty v rámci jejich ekonomické činnosti nebo mimo tuto činnost obecný pojem „plnění“. Veškerá plnění, která souvisejí s nejrůznějšími činnostmi osob povinných k dani, je možné pro účely DPH rozdělit na dvě základní kategorie:

1. Plnění, která jsou předmětem daně podle podmínek stanovených zákonem o DPH – předmětem daně mohou být pouze plnění, která mají charakter dodání zboží, převodu nemovitosti, nebo poskytování služeb dle § 13 a § 14 ZDPH. Musí však být splněny i další podmínky v § 2 odst. 1 ZDPH.

Plnění, která jsou předmětem daně lze rozdělit:

  • Uskutečněná plnění – plnění, která plátce uskutečňuje ve prospěch jiných osob

  • Přijatá plnění – plnění, která subjektu poskytují jiné osoby

Z vymezení předmětu daně obsaženého v § 2 odst. 1 písm. a) a b) vyplývá, že plnění je předmětem daně pouze za předpokladu, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky:

Plnění jsou uskutečněna:

  • za úplatu
  • osobou povinnou k dani
  • v rámci uskutečňování ekonomických činností
  • s místem plnění v tuzemsku

Všechny čtyři uvedené podmínky musí být splněny současně. Pokud není splněna jedna z nich, nevzniká plátci povinnost uplatnit daň.

2. Plnění, která nejsou předmětem daně – u neziskových organizací přichází nejvíce v úvahu poskytnutí dárků, jehož pořizovací cena bez daně nepřesáhne 500 Kč, v rámci ekonomické činnosti. Ostatní případy vymezené v § 13 odst. 8 písm. a), b) a d) až e) ZDPH se u neziskových subjektů nevyskytují.

Předmětem daně nejsou finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, rozpočtu územně samosprávných celků, státních fondů, grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropského společenství nebo obdobných programů, které nemají charakter dotace k ceně podle § 4 odst. 1 písm. 1 ZDPH.

Dotace a příspěvky, které nejsou předmětem daně neuvádí subjekt v daňovém přiznání k DPH. U neplátce takto přijaté finanční prostředky nevstupují do obratu pro účely registrace k DPH.

3. Osvobozená plnění – jsou předmětem daně a dělí se na dvě zásadně odlišné skupiny a to na plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně a plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Podmínky pro uplatnění osvobození od daně jsou upraveny u plnění specifikovaných v § 51 a § 63 ZDPH. Neziskový subjekt uskutečňuje zpravidla plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně, v menší míře plnění zdanitelná a vyjimečně plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně.

Zdanitelné plnění – podle platné právní úpravy se uplatňuje základní sazba ve výši 21 % a snížená sazba ve výši 15%. Sazby daně jsou upraveny v § 47 ZDPH, § 48, § 48a.

Plátce je povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.

Přenos daňové povinnosti se u neziskových objektů v praxi objeví v souvislosti s přijetím služeb podléhajícím přenosu daňové povinnosti. V takovém případě je plátce povinen podle § 92a odst. 2 ZDPH doplnit výši daně v evidenci pro daňové účely DPH.

Plátce má povinnost podávat přiznání k DPH ve stanovených zdaňovacích obdobích: čtvrtletní, měsíční. Přičemž platí od 1. 1. 2013, že každá registrovaná osoba se stává měsíčním plátcem. O změnu zdaňovacího období může plátce požádat správce daně. Nemůže tak učinit v roce registrace, ani v následujícím kalendářním roce. Tuto změnu musí plátce oznámit do konce ledna následujícího roku a nesmí překročit obrat 10 mil za předcházející kalendářní rok.

Forma podání přiznání DPH – přímo u místně příslušného finančního úřadu, poštou, nebo elektronickou formou.

Přičemž s účinností od 1. 1. 2014 je možné podat pouze elektronickou formou.

Daňové doklady:

Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. Pro účely DPH se rozdělují na

  • přijaté daňové doklady – doklady, které plátce přijme za přijaté zboží, či služby

  • vydané daňové doklady – doklady vystavuje sám plátce

Typy daňových dokladů:

  • daňový doklad §29 ZDPH

  • souhrnný daňový doklad § 31 b

  • platební kalendář § 31a

  • splátkový kalendář § 31

  • zjednodušený daňový doklad § 30 a 30a. Výše úhrady nesmí být vyšší než 10 000,- vč, DPH

  • opravný daňový doklad § 45

Náležitosti daňových dokladů:

  • označení osoby, která uskutečňuje plnění

  • daňové identifikační číslo, osoby, která uskutečňuje plnění

  • evidenční číslo dokladu

  • rozsah a předmět plnění

  • den vystavení dokladu

  • den uskutečnění plnění

  • jednotkovou cenu bez DPH

  • základ daně

  • sazbu daně

  • výši daně

Uspořádání náležitostí na daňovém dokladu není zákonem upraveno. U daňového dokladu musí být dle § 34 zajištěna po dobu uschovávání dokladu zajištěna: věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost.

Plátce, je povinen uchovávat daňové doklady nejméně po dobu 10 let, od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

Závěr:

Snahou je stručné shrnutí důležitých pravidel při uplatňování zákona o DPH. Není možné na těchto stránkách pojmout celý rozsah zákona o dani z přidané hodnoty. Doporučujeme konzultace u vybraných účetních, či daňových poradců. Základní dotazy zodpovíme i na našich stránkách.