Předmět daně v neziskovém sektoru se zaměřením na spolky, ústavy a o.p.s.

A) Druhy daní

a) Přímé daně

plátce + poplatník = 1 osoba (Tedy něco vyděláme a z toho zaplatíme daň nebo platíme daň ze svého majetku, například nemovitosti, silniční daň…).

a) daně z příjmů: objektem daně je příjem

daň z příjmu právnických osob (PO) – podniky, instituce, které mají nějaký zisk

daň z příjmu fyzických osob (FO)

b) majetkové daně: objektem zdanění je hmotná věc – majetek

daň z nemovitostí – budovy pevně spojené se zemí

daň z dědictví, darování, z převodu nemovitostí

daň silniční: z vlastnictví dopravních prostředků

b) Nepřímé daně

plátce + poplatník = 2 různé osoby (Tedy např. obchodník odvede daň z přidané hodnoty státu, ale tuto daň zaplatí v ceně nákupu zákazník).

a) univerzální daň: na všechno spotřební zboží

• DPH
• selektivní (výběrová) daň
• spotřební daň

Všechny daně tvoří dohromady 64 % příjmů státního rozpočtu (v případě, že sociální pojištění je součástí státního rozpočtu)

B) Dělení neziskových organizací podle toho zda je veřejně prospěšným poplatníkem

a) Nezisková organizace, která není veřejně prospěšným poplatníkem, základní režim zdanění má stejný jako obchodní korporace. Netýká se spolků, ústavů a o.p.s.

b) nezisková organizace je veřejně prospěšným poplatníkem uplatňuje zvláštní daňový režim dle zákona o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) v § 17a „poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním“ Spolky, ústavy a o.p.s.

C) Podle toho, které příjmy jsou předmětem daně a jsou zahrnuty do základu daně, rozlišujeme poplatníky na poplatníky:

a) s úzkým základem daně – spolky, nadace, nadační fondy, církevní organizace a další nevyjmenované níže pokud nejsou poskytovatelem zdravotních služeb

b) se širokým základem daně – obecně prospěšné společnosti, ústavy, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy, poskytovatelé zdravotních služeb

Platí, že poskytovatelem zdravotních služeb je každý, kdo je držitelem příslušného oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

U poplatníků se širokým základem daně jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou investičních dotací.

U poplatníků s úzkým základem daně nejsou předmětem daně zejména:

a) příjmy z nepodnikatelských činností, kde vynaložené výdaje na tyto činnosti příjmy převyšují, neboli předmětem daně nejsou příjmy ze ztrátové nepodnikatelské činnosti.

b) příjmy z dotací, příspěvků či jiných plnění z veřejných rozpočtů

D) Osvobození

Osvobozeny od daně jsou u veřejně prospěšného poplatníka zejména:

a) členské příspěvky podle stanov, statutu, schválené směrnice apod. *)

b) úrokové příjmy z prostředků veřejné sbírky organizované pro plnění účelů stanovených v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP

c) příjmy z dědictví či odkazu

d) příjmy v podobě majetkového prospěchu do 100 000 Kč při bezúročné zápůjčce, výpůjčce nebo výprose

e) bezúplatné příjmy do veřejné sbírky nebo z veřejné sbírky

f) bezúplatné příjmy, pokud příjmy jsou nebo budou využity pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo v § 20 odst. 7 ZDP (dále jen veřejně prospěšné účely)

*) POZOR: členské příspěvky jsou příjmy (výnosy) osvobozenými jen, pokud se jedná o příspěvky členů spolku apod. Tedy člen zaplatil spolku členský příspěvek. § 19/1/a ZDP

Naproti tomu členské příspěvky, které spolek platí střešním nebo profesním organizacím, jsou výdaji (náklady) daňově neuznatelnými.

E) Základ daně lze snížit

o 30 % maximálně o 1 000 000 Kč, pokud snížení činí méně než 300 000 Kč, lze základ daně snížit až o 300 000 Kč do výše základu daně. 

Podmínkou pro využití snížení základu daně je následné využití daňové úspory ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, nejpozději do konce následujícího kalendářního roku (podle novely ZPD ke dni 1. 7. 2017).

Do konce zdaňovacího období 2016 se daňová úspora mohla využít do tří následujících roků.

Úsporu na dani je nutné využít na krytí nákladů ve ztrátové nepodnikatelské činnosti.

Obecně prospěšné společnosti a ústavy, musí úsporu na dani použít ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. 

O daňové úspoře a využití této úspory se doporučuje vedení interního přehledu.

POZOR: Pokud příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozené, pak náklady vynaložené na tyto příjmy jsou daňově neuznatelné. Například vynaložené výdaje (náklady) na pokrytí dotací.

Podle § 25 odst. 1 i) ZDP platí, že daňově neuznatelné jsou i všechny výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z darování nebo bezúplatných služeb, od daně osvobozený. Nebo příjem, který nebyl předmětem daně.

Pokud spolek, ústav, o.p.s. využívají osvobození přijatých darů dle § 19b ZDP, musí sledovat použití těchto darů a náklady hrazené z těchto darů pak musí považovat za daňově neuznatelné, a to bez ohledu na dobu, kdy budou dary využity (termínový limit pro využití darů není stanoven).

POZOR: Vždy je předmětem daně příjem z reklamy, členského příspěvku, úroku (i z BÚ) § 36/9 ZDP zvláštní sazba daně 19 % a nájemného, s výjimkou státního majetku.

F) Postup stanovení správného zdanění

a) Pro stanovení správného zdanění neziskové organizace je nejdříve potřeba určit, zda se jedná o veřejně prospěšného poplatníka. ZDP § 17a, § 18a

b) Dále zda jde o poplatníka s úzkým nebo se širokým základem daně. Široký základ daně § 18a/5 ZDP. Úzký základ daně § 18a/1–4 ZDP

Zejména u poplatníka s úzkým základem daně je třeba pečlivě evidovat příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) dle jednotlivých druhů činností a také dle jednotlivých druhů zdrojů příjmů (dotace, dary, členské příspěvky, apod.).

G) Základní pojmy – slovníček:

Pojmy zde neuvedené naleznete v oddíle základní pojmy – slovníček u Daně z příjmů

náklady

Spotřeba vyjádřená v peněžních jednotkách (např. spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců)

výdaje

úbytek peněžních prostředků (např. zakoupený spotřební materiál, nájemné…).

příjmy

peníze, které přišly na účet nebo byly inkasovány do pokladny

výnosy

představují peněžní prostředky, které se teprve získají. Jsou spojeny pouze s vydáním dokladu, typicky faktury.

Na příjem je třeba se podívat i jako na přírůstek peněžních prostředků, který nemusí souviset s výnosem. Příkladem může být půjčka z banky. Připsání půjčky je příjem, ale nepředstavuje výnos, protože organizaci nezvýšil ekonomický prospěch.

Ne každý příjem je výnos a ne každý výnos je příjem, jak ukazuji zde uvedené příklady.

Pojmy patřící k sobě jsou:

příjmy a výdaje – skutečné peněžní toky, přírůstky a úbytky peněz, které odráží cash flow

výnosy a náklady – hmotné toky v peněžním vyjádření, které odráží výkaz výsledovka

POZOR: V jednoduchém účetnictví jsou pouze pojmy příjmy a výdaje.

Zdroj body B, C, D,, E, F a částečně G – [webové stránky] Mirka Nebužinská, 22 Hlav (audit a consult): http://www.bvmaudit.cz/zdaneni-neziskovych-organizaci-v-ceske-republice-v-roce-2016[webové stránky] [vid. 27. 7. 2017]

Zdroj bod A:[webové stránky] http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/ekonomika/dane[vid. 30. 7. 2017]