Zákon o dani z přidané hodnoty (DPH) č. 235/2004 Sb

A) Úvod

Jedná se o nepřímou daň (viz slovníček na konci článku).

Jedná se o jeden s nejsložitějších, nejobsáhlejších daňových zákonů. Od doby svého vzniku, v roce 2004, byl 46x novelizován. Průměrně vychází na jeden rok 3,5 novely.

Je to zákon s největší sledovaností finančních úřadů. Snad jen spotřební daně se těší také takové oblibě politiků a úřadů. Platí, že každá vláda má nutkání vyrobit několik změn v tomto zákonu.

Je to jediná daň, kterou platí každý občan.

Ten, kdo nepracuje, nemá auto k podnikání, nevlastní nemovitost, nedosáhne na další daně.

DPH platíme při každém nákupu, úhradě služeb (mimo výjimek, např. základních poštovních služeb).

 

Zákon má zapracovaná nařízení Evropské unie. Např. snížená sazba DPH nesmí být menší než 5 %, základní nesmí být menší než 15 %. Energie nesmí být ve snížené sazbě. Je zde docela velký počet dalších nařízení.

 

Příklad:

Svítíte doma? Vězte, že tržní cena produktu silová elektřina je cca 30–40 % z celkové ceny za elektřinu? Zaplatíte, mimo odběru elektřiny, pevnou cenu za měsíc (za dráty a další infrastrukturu), za distribuci a rezervovaný příkon, systémové služby a poplatek operátorovi trhu.

Pak platíte 21 % DPH a ekologickou daň 34,24 % z MWh. Celková daň není však v součtu 55,2 % z ceny. Ekologická daň se počítá jen z ceny dodané elektřiny za MWh. Zaplatíte tedy, při běžné roční spotřebě, peníze v  řádu desetikorun. Kdo má přímotop, toho ekologická daň vyjde draho. Až na tisíc korun ročně. Platíte však dvě různé daně.

 

Zde se však budeme věnovat DPH u spolků, o.p.s. a ústavů. Viz také body W, X

Základní pojmy – slovníček, naleznete na konci.

B) odkaz na zákon o DPH:

Portál veřejné správy [vid. 1. 8. 2017]

https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=57849&fulltext=DPH&rpp=15#local-content

C) Novely, které vstoupily v platnost v uplynulém roce:

zákon č. 40/2017 Sb. (účinnost od 15. února 2017, části od 31. prosince 2017)

zákon č. 33/2017 Sb. (účinnost od 1. ledna 2017)

zákon č. 170/2017 Sb. (účinnost od 1. července 2017) POZOR na různý začátek platnosti jednotlivých změn

 

Následuje výtah ze zákona. Jde o výběr důležitých částí. Plné znění zákona viz. odkaz (cca 190 stran).

D) Předmět daně

§2

(1) Předmětem daně je

a) dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku,

b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku,

c) pořízení

1. zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani

2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani,

d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

 

(2) Zdanitelné plnění je, které:

a) je předmětem daně a

b) není osvobozené od daně.

 

V § 3 se dozvíte o územní působnosti. Tedy to, jaká území se vztahují a nevztahují na platbu DPH.

 

POZOR: Na DPH má vliv nejen úplatná částka v penězích ale i hodnota nepeněžitého plnění.

E) neziskové organizace a DPH

Organizace nezřízené za účelem podnikání považují za osobu povinnou k dani, pokud samostatně uskutečňují ekonomické činnosti. Tyto činnosti jsou definovány v §5 odst. 2 ZDPH (viz bod F) jako soustavné činnosti vykonávané za účelem získání příjmů.

Je třeba posuzovat všechna přijatá zdanitelná plnění a jejich využití v budoucnu. Dále jestli vůbec je nárok na odpočet. Stanovuje se obvykle kvalifikovaný odhad. Což je poměr využití pro ekonomickou činnost. Toto je hodně složité a důrazně doporučuji konzultovat s daňovým poradcem. Navíc u investování do majetku se vše promítá do několika následujících let. Musí se vyčíslit, v jakém poměru je majetek využíván pro hlavní činnost a v jakém pro ekonomickou činnost.

Organizace může se stát plátcem DPH (viz. bod G) nebo identifikovanou osobou. Tento institut se týká pouze transakcí se zahraničím, to za podmínek vyjmenovaných v zákoně (§6).

Podle zákona není přidělování dotací a příspěvků z veřejných rozpočtů a strukturálních fondů považováno za úplatu za ekonomickou činnost, bere se jako přesun finančních prostředků který není předmětem daně. Jen v případech, kdy nelze prokázat, že přijaté finanční prostředky mají formu dotace, jednalo by se o zdanitelná plnění za úplatu, která by byla předmětem daně.

Odpočet daně v poměrné výši viz § 75

Odpočet daně v krácené výši viz §76

 

Osvobození bez nároku na odpočet

Kromě klasických osvobozených plnění jako poštovní služby, finanční služby, nájemné bytů, nebytových prostor (pokud neslouží k podnikání) existuje ještě speciální ustanovení pro osoby nezřízené za účelem podnikání (§61), jako například poskytnutí služeb jako protihodnoty členských příspěvků pro své členy (netýká se tedy ústavu, který nemá členy), poskytování služeb úzce souvisejících se sportem, kulturou, tělesnou  výchovou a poskytování služeb a dodání zboží při některých příležitostných akcích. Pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž.

Příklady:

Nezahrnuje se do DPH, členské příspěvky podle stanov, interního předpisu apod., úroky na běžném účtu, dary, poplatky za studentské a divadelní kluby. Dále zálohy na akce. Dotace a granty. V těchto případech se totiž nejedná o úplatu za uskutečněné plnění.

Do DPH se počítá (např. příjmy za služby, vstupné, startovné, příjmy z reklam…) jedná se totiž o úplatu za poskytování služeb nebo za ekonomickou činnost.

 

POZOR:pokud se poskytne služba v zahraničí, stává se každá organizace automaticky plátcem DPH.

 POZOR:Pokud se spolek stane plátcem DPH, nemůže vést nadále jednoduché účetnictví a musí

přejít na podvojné účetnictví. Ústavy i o.p.s. vedou vždy podvojné účetnictví.

 

POZOR:Evidence tržeb se vztahuje jak na plátce, tak i neplátce DPH. Není zde souvislost.

F) Modelové příklady

Spolek Alfa poskytl na Slovensku službu za 30 000 Kč (přepočet z € dle kurzu ČNB na Kč). Stal se automaticky plátcem DPH. Jeho roční výnos z posuzované činnosti byl 190 000,-Kč. Spolek nemusí používat EET, protože nedosáhl ročního výnosu 300 000 Kč.

 

Spolek Beta dosáhl ročního výnosu z posuzované činnosti 400 000 Kč, protože jeho výnos je vyšší nežli 300 000,-Kč. Má povinnost vést EET. Protože neměl obrat 1 000 000 Kč, není plátcem DPH.

 

Spolek Delta má šest pobočných spolků. Každý pobočný spolek měl výnos z posuzované činnosti ve výši 80 000,-Kč. Spolek musí vést EET, protože jeho celkový výnos činí 480 000 Kč. Nestal se však plátcem DPH, protože neměl obrat 1 000 000 Kč a vyšší.

G) Obrat

§ 4a – Obrat

(1) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

a) zdanitelné plnění,

b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně,

c) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

(2) Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku.

H) Osoby povinné k dani

Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Dále subjekt, který uskutečnil prodej služby v zahraničí, bez ohledu na výši příjmu i počet poskytnutých služeb. Tyto podmínky se týkají také NNO.

§ 5 - Osoby povinné k dani

(1) Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak.

Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.

(2) Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby.

Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.

I) Plátci

§ 6 - Plátci

(1) Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

(2) Osoba povinná k dani uvedená v odstavci 1 je plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve.

§ 6b

(1) Osoba povinná k dani je plátcem ode dne nabytí majetku, pokud nabývá tento majetek.

V zákoně následuje poměrně obsáhlá pasáž o místě plnění.

J) Daňový doklad

§26

(1) Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně.

(2) Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu.

(3) Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje.

(4) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje.

K) Náležitosti daňového dokladu

§ 29

(1) Daňový doklad musí obsahovat tyto údaje:

a) označení osoby, která uskutečňuje plnění,

b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,

c) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

e) evidenční číslo daňového dokladu,

f) rozsah a předmět plnění,

g) den vystavení daňového dokladu,

h) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,

i) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,

j) základ daně,

k) sazbu daně,

l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně.

(2) Daňový doklad musí obsahovat rovněž tyto údaje:

a) odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně,

b) „vystaveno zákazníkem“, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu,

c) „daň odvede zákazník“, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.

(3) Daňový doklad nemusí obsahovat tyto údaje:

a) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, není-li jí přiděleno,

b) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění ke dni přijetí úplaty,

c) sazbu daně a výši daně,

1. jedná-li se o plnění osvobozené od daně, nebo

2. je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.

(4) Označením se pro účely daňových dokladů rozumí

a) obchodní firma nebo jméno,

b) dodatek ke jménu

c) sídlo

§ 30 popisuje zjednodušený daňový doklad, který lze vystavitt max. Do 10 000,-Kč Klasicky se jedná např. o tištěné stvrzenky z pokladen obchodů.

Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu

(1) Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat

a) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

b) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

c) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,

d) základ daně,

e) výši daně.

(2) Neobsahuje-li zjednodušený daňový doklad výši daně, musí obsahovat částku, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.

L) Obecné ustanovení o uchovávání daňových dokladů

§ 35

(1) Povinnost uchovávat daňové doklady má uchovatel, kterým je osoba povinná k dani, která

a) daňový doklad vystavila nebo jejímž jménem byl daňový doklad vystaven, pokud jde o daňové doklady za uskutečněná plnění, nebo

b) má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a která je plátcem nebo identifikovanou osobou, pokud jde o daňové doklady za všechna plnění přijatá v souvislosti se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku.

(2)Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

(3) Uchovatel se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku je povinen uchovávat daňové doklady v tuzemsku. To neplatí, pokud je uchovává způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup.

(4) Pokud má uchovatel sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňových dokladů v případě, že toto místo není v tuzemsku.

(5) Uchovatel je povinen na žádost správce daně zajistit český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce.

 

§ 36 a §36a popisují obšírně základ daně

Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce…

M) Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby

§37

(1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona vypočte jako součet základu daně a vypočtené daně.

(2) Daň může plátce rovněž vypočítat z úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo z částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně, a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 21 v případě základní sazby daně nebo číslo 15 v případě první snížené sazby daně nebo číslo 10 v případě druhé snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se může zaokrouhlit podle odstavce 1. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

N) Povinná registrace plátce

§ 94

(1) Osoba povinná k dani uvedená v § 6 je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat.

(2) Plátce uvedený v § 6b až 6e je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.

O) Zdaňovací období

§ 99 a §99a

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

 

Změna zdaňovacího období

(1) Plátce se může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud

a) jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 Kč, splní-li další v §99a vyjmenované podmínky.

P) Elektronická forma podání

§ 101a

(1) Plátce je povinen podat elektronicky

a) daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,

b) kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19,

c) přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.

(2) Pouze elektronicky lze podat

a) souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení,

b) přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.

(3) Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně

a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,

b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo

c) dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.

(4) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.

Q) Povinnost podat kontrolní hlášení

§101c

Plátce je povinen podat kontrolní hlášení, pokud

a) uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,

b) přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,

1. přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5,

2. uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo

R) Lhůty pro podání kontrolního hlášení

§101e

(1) Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.

(2) Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

(3) Lhůty podle odstavců 1 a 2 nelze prodloužit.

 

Jednou za rok lze za poplatek požádat o prominutí pokuty dle § 101 j a 101 k, za podmínky že v daném roce bylo vždy vše podáno včas. Správce daně může a nemusí vyhovět. Podání žádosti má odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru.

S) Nespolehlivý plátce

§ 106a

(1) Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem.

(2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek.

(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně odkladný účinek vyloučit.

(4) Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem, stává se současně nespolehlivým plátcem. Stane-li se nespolehlivá osoba nebo nespolehlivý plátce členem skupiny, stává se současně tato skupina nespolehlivým plátcem.

(5) Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, který je skupinou, stávají se členové této skupiny nespolehlivými plátci dnem následujícím po dni, kdy tato skupina přestala být plátcem. Dojde-li k zániku členství člena skupiny, která je nespolehlivým plátcem, stává se tento člen nespolehlivým plátcem dnem následujícím po dni, kdy zaniklo jeho členství ve skupině.

Co pro vás znamená být nespolehlivým plátcem? To se dočtete v zákoně o DPH v § 106aa. §106ab.

T) Ručení příjemce zdanitelného plnění

§109

(1) Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění nebo poskytnutí úplaty na takové plnění věděl nebo vědět měl a mohl, že

a) daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena,

b) plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo

c) dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.

(2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění

a) bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny,

b) poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko,

c) poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, a pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně, nebo

d) poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění nebo poskytnutí úplaty na něj o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem.

U)Regulační opatření za stavu nouze, ohrožení státu a válečného stavu

Je-li vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, může vláda nařízením na časově omezenou nezbytně nutnou dobu, odpovídající charakteru a intenzitě ohrožení bezpečnosti České republiky,

a) provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů, případně přeřadit zboží nebo služby mezi sazbami daně,

b) umožnit plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory, havarijní služby a subjekty hospodářské mobilizace, dodávat stanovené druhy zboží a poskytovat stanovené služby těmto subjektům bez daně, při zachování nároku na odpočet daně v plné výši.

 

Správce daně DPH doručuje písemnosti zásadně elektronicky do datové schránky. Pokud schránka není zřízena tak emailem. Dopisy neposílá.

V) Vymáhání daně

(1) Náklady za nařízení daňové exekuce a za výkon prodeje činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 20 EUR a nejvýše 20000 EUR. Takto vypočtené exekuční náklady se zaokrouhlují na jednotky nahoru a lze je požadovat u téhož nedoplatku jen jednou.

(2) Při přepočtu nedoplatku na českou měnu pro účely vymáhání daně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den stanovení daně. Výsledná částka se zaokrouhlí na jednotky nahoru.

(3) Pokud není nedoplatek plně uhrazen pouze v důsledku kurzového rozdílu vzniklého přepočtem české měny na eura, neuhrazená část tohoto nedoplatku zaniká.

W) zrušení speciální právní úpravy pro sdružení bez právní subjektivity (společnost)

Již nepostačuje vedení předepsané evidence pro účely DPH určeným společníkem. Pro sdružení (společnosti) již vzniklé mají přechodné období do 31. 12. 2018, po uplynutí přechodného období bude každý ze společníků povinen plnit své daňové povinnosti samostatně. Obdobná úprava se navrhuje i pro daň z příjmů.

X) sazby DPH

Sazba daně z přidané hodnoty u zdanitelných plnění

• základní sazba 21%
• první snížená sazba 15%
• druhá snížená sazba 10%

Y) základní pojmy – slovníček

ZDPH

zákon o DPH

 

Daň na vstupu

Nákupy související s činností poplatníka se nazývají vstupy. Daň z nich zaplacená je daň na vstupu.

 

Daň na výstupu

Prodej zboží, poskytnutí služby, převod nemovitosti nazýváme z pohledu prodejce či poskytovatele výstupy. Daň z nich vybranou nazýváme daň na výstupu.

 

Zboží

Movité, elektřina, teplo, plyn a voda. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry.

 

Vlastní daňová povinnost

Kladná částka rozdílu mezi sumou daně na výstupu a odpočtem daně. Subjekt je tuto částku povinen odvést státu.

 

Nadměrný odpočet

je záporná částka rozdílu mezi sumou daně na výstupu a odpočtem daně.

Subjekt si tuto částku nárokuje vůči státu.

 

Zdanitelné plnění

Takový prodej zboží nebo poskytnutí služby, u kterého plátci daně vzniká povinnost přiznat a odvést daň na výstupu.

 

Osoba povinná k dani

Fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické

činnosti. 

 

Plátce daně ČR

Osoba povinná k dani, která je registrována k dani z přidané hodnoty na

finančním úřadu v České republice.

 

Třetí země

Stát, který není členem Evropské unie.

 

Zahraniční osoba

Osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání

nebo provozovnu.

 

Dovoz zboží

Dodání zboží ze třetích zemí. Jedná se o vstup zboží na území Evropského společenství.

 

Vývoz a dovoz služeb

Poskytnutí služby zahraniční osobě, přijetí služby od zahraniční osoby nazýváme dovozem služeb.

  

Bod Y odtud výše = www.podnikatel.cz [vid. 1. 8. 2017]

Odkaz: http://www.ipodnikatel.cz/Dane-v-podnikani/slovnicek-pojmu-k-dph.html

 

Slovníček doplňujeme o další pojmy

 

Osoba nepovinná k dani

je pro účely DPH osoba, která není osobou povinnou k dani tj.

neuskutečňuje ekonomické činnosti.

 

Osoba povinná k dani

FO nebo PO, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani může být i právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomickou činnosti.

 

Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně

poskytuje-li plátce DPH plnění osvobozená od daně, nemá nárok na odpočet DPH ze vstupů vztahujících se k těmto osvobozeným plněním.

Daň nepřímá

Daň nepřímá je daní, která nedopadá na svého nositele, ale nepřímo je zahrnuta v ceně zboží a služeb a tím dopadá na spotřebitele. Subjekt, který nepřímou daň odvádí (plátce, firma) není totožný se subjektem, který daň skutečně zaplatí (spotřebitel).

Z) Předčíslí k účtu při platbě daně z přidané hodnoty a platba daně.

705

 

Složení čísla bankovního účtu na: předčíslí-matriku /ČNB naleznete v článku u daně z příjmů, na konci. Také

pochopitelně na webu finanční správy. Na obou místech je popsáno jaký variabilní a konstantní symbol máte při platbě použít.

Například platba DPH v Jihomoravském kraji: 705-77628621/0710

Konstantní symbol pro platbu z účtu: 1148 Jako variabilní symbol použijete IČ organizace.

Odkaz: [vid. 1. 8. 2017]

http://www.financnisprava.cz/cs/dane/placeni-dani/jak-spravne-zaplatit-d...

Kdo má placení daně z přidané hodnoty ve zvláštním režimu jednoho správního místa, podívá se na web finanční správy, jak se daň platí. Jde o jedinou odchylku (a jedinou daň) od modelu, který popisujeme v předchozím odstavci.

To se ale neziskového sektoru bude týkat zřejmě jen zcela mimořádně.

Pouze tato daň (zvláštní režim) se platí v eurech. Všechny ostatní daně se platí jen v českých korunách.