Z rozhodnutí Rady JmK (dále Rady) působí od posledních voleb v roce 2012 v jejích komisích se statusem „stálý host“ zástupci neziskových organizací. Zde ovlivňují činnost jednotlivých oblastí fungování Jihomoravského kraje (dále kraje), od hlídání prostoru pro neziskové organizace v dotačních titulech až po kontrolu neprůhledných akcí, jakou byla například v případě komise pro sociální věci a rodinu kauza Místních sociálních služeb o.p.s. V této komisi zasedá za neziskové organizace členka výboru Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje (dále ANNOJMK), paní RNDr. Bronislava Milinková.
Zastoupení neziskového sektoru v komisích Rady JmK není samozřejmostí, říká RNDr. Bronislava Milinková
Z rozhodnutí Rady JmK (dále Rady) působí od posledních voleb v roce 2012 v jejích komisích se statusem „stálý host“ zástupci neziskových organizací. Zde ovlivňují činnost jednotlivých oblastí fungování Jihomoravského kraje (dále kraje), od hlídání prostoru pro neziskové organizace v dotačních titulech až po kontrolu neprůhledných akcí, jakou byla například v případě komise pro sociální věci a rodinu kauza Místních sociálních služeb o.p.s. V této komisi zasedá za neziskové organizace členka výboru Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje (dále ANNOJMK), paní RNDr. Bronislava Milinková.
Na vizitkách máte uvedeno „Zástupce NNO – stálý host, Komise RJMK pro sociální věci a rodinu“. Znamená to, že až na hlasovací právo máte v komisi stejná práva, například na informace, jako řádní členové?
Ano, znamená, s výjimkou hlasovacího práva mám stejné postavení jako řádní členové. Dokonce tím, že nejsem vázaná žádnou stranickou příslušností, tak můžu být rebel. Například se ozývám v situaci, kdy nedostaneme včas podklady. Což se bohužel stává často, ale stav se snad zlepšuje. Získala jsem úžasnou podporu u předsedkyně komise paní Ing. Vítkové. Práce v komisi mi začíná tím, že pokud přijdou materiály členům komise včas, pročtu si je. Pokud jsou nad mou osobní zkušeností, kontaktuji ANNOJMK, která mi k tématu poskytne informace. Je skvělé, že můžeme (pozn.: asociaci) podávat zprávy o všem jednání, vyjma osobních údajů podléhajících zákonu o ochraně osobních údajů.
Jak se komisi pro sociální věci a rodinu pracuje, jaká témata řeší?
Je to složitější v tom, že tato komise má dva radní. Je důležité pochopit, že kraj měl rovnítko mezi pojmy rodinná politika a mateřská centra plus Rodinné pasy. Kraj nad nimi drží ochrannou ruku, jsou v postavení příspěvkových organizací kraje. Přitom obě oblasti, jak sociální věci tak rodina, jsou daleko širší. Mým úkolem je chránit zájmy i těch, kteří nejsou mateřskými centry a přitom pracují s rodinou.
Jak se NNO dostaly do pozice, že mají svého zástupce v komisi pro sociální věci a rodinu a dalších?
Neziskový sektor se snažil o svou účast na dění v Jihomoravském kraji a jeho komisích už od vzniku krajů. Díky vstřícnosti kraje a jisté bojovnosti předsedy ANNOJMK pana Hrona nás od začátku bral kraj jako partnera. Když něco kraj potřeboval vědět o neziskových organizacích, ptal se nás. Dotazy přicházely asociaci zejména ohledně Regionálního operačního programu Jihovýchod Evropské unie. A už v minulém volebním období se do několika komisí podařilo prosadit neziskové organizace jako stálé hosty. Od roku 2012, kdy byly zatím poslední volby, jsou zástupci neziskového sektoru ve všech komisích. Tito zástupci jsou demokraticky voleni na Regionální konferenci NNO Jihomoravského kraje, kterou připravuje a administruje ANNOJMK. Zvoleným zástupcům je asociace administrativní oporou i dále, například tím, že nám nezištně zajišťuje informace o projednávaných tématech.
Od roku 2002, co pracuji ve výboru ANNOJMK, do roku 2012 se tedy stal úžasný pokrok. Dříve nás, neziskové organizace, v krajské samosprávě nechtěli, protože jsme nepatřili k žádné politické straně. Současné zastoupení neziskovek v komisích rady není samozřejmostí, není ve všech krajích České republiky. A nikdo neví, zda bude v Jihomoravském kraji pokračovat i ve funkčním období nové Rady a Zastupitelstva.
Neziskové organizace tedy nyní mají možná jedinečnou příležitost „dostat“ svá témata na jednání komise, případně se ptát na aktuální vývoj a podobně. Ozývají se Vám?
Pro tyto účely je na webu ANNOJMK sekce Komise JmK, v níž najdou neziskovky zprávy jednotlivých zástupců z komisí a e-mailovou adresu komise@annojmk.cz. Skrze tu mají možnost oslovit mne nebo zástupce neziskových organizací v jiných komisích. Mně se však zatím neziskové organizace s žádným požadavkem na jednání v komisi neozvaly. A pokud vím, tak ani kolegům z jiných komisí. Přitom co by mělo neziskové organizace hlavně zajímat, je, že zástupci asociace jsou v komisi jejich hlasem – zejména pokud jde o finance. Proto bych byla velmi ráda, a věřím, že i asociace, aby neziskové organizace tuto adresu a svoje možnosti co nejvíce využívaly.
Konkrétním a známým příkladem práce Vaší a komise pro sociální věci a rodinu je podíl na zániku projektu Místních sociálních služeb o.p.s. Můžete přiblížit, o co se jednalo?
Obecně prospěšná společnost Místní sociální služby vznikla v březnu 2013. Přišla s myšlenkou jak zaměstnat nezaměstnané (pozn.: jejich proškolením na terénní pečovatele) a pomáhat zdravotně postiženým, ale bylo to nečisté. Vyšlo najevo, že to byla „partyzánská práce“ ředitelky jihomoravské krajské pobočky Úřadu práce. Byla jsem první, kdo to v květnu 2013 vytáhl a začal se o ten projekt zajímat. S podmínkami sociální péče mám dlouhodobé zkušenosti z práce v koordinační skupině komunitního plánování Magistrátu města Brna. Trvala jsem na tom, že chci vědět, proč toto o.p.s. hned po vzniku dostalo od kraje 10 milionů Kč. Přitom se vědělo, že podnikatelský záměr byl vycucaný z prstu. Dostali peníze a mohli by nějakou dobu nabízet služby pod cenou. To by poškodilo činnost už fungujících organizací. V květnu 2013 se podařil dát do zápisu komise požadavek na informace o vývoji. V listopadu 2013 o.p.s. Místní sociální služby skončila. Touto kauzou jsme získali na vážnosti u úředníků, že nejsme komise strejců a tetek.
Neziskové organizace jsou často závislé na dotacích. Řešili jste v komisi například podobu dotačních programů?
Samozřejmě jsme je řešili, uvedu hned dva příklady. Prvním je problematika sociálního podnikání, o které toho starostové a členové místních samospráv, kteří jsou členy komise, narozdíl od asociace příliš nevěděli a původní zprávu jsme dostali pouze ústně, přestože šlo o 15 mil. Kč. Dosáhla jsem toho, že na dalším zasedání komise byla podána podrobnější zpráva o záměrech kraje v této oblasti.
Druhý příklad se týká problematiky tzv. pečujících osob, převážně rodinných příslušníků pečujících o osoby zdravotně postižené, nebo o seniory. Po konzultaci s asociací jsme došli k tomu, že se na ně u dotačních prorodinných programů zapomíná. Například výzva „Podpora služeb pro rodiny poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi“ pro rok 2014 byla v tomto duchu doplněna po jednání komise 7. ledna 2014 pro jednání Rady 9. ledna.
Závěrem Vás prosím ještě o několik slov o ANNOJMK. S čím se na ni její členové mohou obrátit (vedle oslovování členů komisí)?
S věcmi, co si jednotlivé neziskovky nemůžou dovolit. Například byly asociací před třemi lety zřízeny účetní, daňová, právní a grantová poradna. Členové a další NNO je můžou bezplatně využívat, to je asociace schopná zajistit. Jenže neziskové organizace na to ještě nejsou adaptované a tak často neví, co mohou díky činnosti asociace a grantu Jihomoravského kraje využívat. Považuji za důležité dodat, že bychom v ANNOJMK byli rádi, kdyby se na nás neziskové organizace obracely ještě více než dosud.
Autor :
RNDr.Bronislava Milinková
Mgr Lenka Juřenová