Na krajské úrovni se řeší přijímání konkrétních darů nemocnicemi i jejich rozpočty, uvádí Ing. Jitka Bednářová, která zastupuje neziskové organizace na pozici stálého hosta v komisi pro zdravotnictví Rady Jihomoravského kraje. V neziskovém sektoru se pohybuje léta, působí jako ředitelka sdružení Betanie – křesťanská pomoc, členka výboru Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje (dále ANNOJMK) a je aktivní členkou pracovních skupin při ministerstvu. Všechna tato témata se v rozhovoru prolínají
Jste v komisi pro zdravotnictví stálým hostem, tedy se všemi právy s výjimkou hlasovacího. Jak vnímáte svou součinnost s ostatními členy komise?
Zatím bylo osm zasedání komise pro zdravotnictví, deváté se bude konat 3. června. S výjimkou jednoho zasedání, kdy jsem byla mimo Brno, jsem byla na všech. Všechny materiály mi chodí, jak mají, dostatečně v předstihu a v pořádku a v zápisech je vše, co se projednávalo. Z toho, co slyším od kolegů z jiných komisí, mám pocit, že zdravotnictví funguje dobře. Myslím si, že je moc dobře, že mají neziskovky své zástupce v komisích Rady, rozšiřuje nám to obzory.
Měli jste v komisi nějaký speciální požadavek, který jste řešili s Radou?
Zpočátku byl trošku problém, který byl napraven na čtvrtém zasedání. Požadovali jsme, aby se zasedání komise účastnil i někdo z Rady Jihomoravského kraje. Aby se informace z našich jednání dostala dál a k něčemu byla. Toto bylo napraveno od čtvrtého zasedání, několikrát se objevil vedoucí odboru zdravotnictví Ing. Jan Čupera.
Po mnoha letech práce v neziskovém sektoru vidíte krajskému zdravotnictví takzvaně pod pokličku. Nacházíte na jednáních komise něco, co je pro Vás osobně zajímavé?
Betanie má v Maloměřicích Dům důstojného stáří a v Hrušovanech u Brna domov se zvláštním režimem VILLA Martha. Oba domovy mají registrované i nestátní zdravotnické pracoviště mající podepsané smlouvy s některými zdravotními pojišťovnami. Často se stává, že jsme v kontaktu s nemocnicemi, a proto jsou pro mě informace z jednání komise zajímavé, vidím v nich „na druhou stranu“. Co mi přišlo na zasedáních překvapivé, je to, že se řeší, i zda může nemocnice přijmout nějaké věcné dary. Přijetí těchto darů musí totiž řešit i Rada JmK. Srovnání příspěvkových organizací s nestátními neziskovými organizacemi je pro mne velmi poučné. V neziskovém sektoru musíme být ekonomičtější, ale také máme větší volnost v získávání darů a sponzorů.
Když říkáte, že neziskové organizace musí být ekonomičtější, aby vyšly, jak jsou na tom s hospodařením nemocnice?
Pro mě, která jsem původním povoláním ekonomka, byly hospodářské výsledky nemocnic dalším velkým překvapením. Mezi nemocnicemi jsou obrovské rozdíly, některé jsou v červených číslech, tedy v mínusu, několik let. Jiné jsou na tom dobře. Velkým činitelem v tom jsou provozní náklady u nemocnic, které byly postavené velkoryse a nyní nemají na provoz. Ale to samozřejmě není vše, dalším faktorem jsou například špatné úhrady ze zdravotních pojišťoven a to, že některé úkony jsou hodnoceny lépe a jiné hůře. Podle toho, jak si kdo „vyhádal“ hodnocení úkonů.
Jak využíváte, co se dozvíte na jednáních komise?
Vedu v patrnosti některá doporučení, která na jednáních zaznívají a která mohou být užitečná pro neziskové organizace. Ty pak předávám asociaci, kterou o situaci informuji. Myslím si, že některé nemocnice by zasloužily radikální řez, kraji se do toho ale nechce.
Odkud získávají neziskové organizace dotace?
Když to rozpočítáme, tak nejvíce prostředků dostáváme od města Brna a pak MPSV a od kraje. Před pěti lety bylo ve městě a následně v kraji zavedeno komunitní plánování. Účastníme se jednání od začátku a je to velmi výhodné. Můžete chodit, myslím zástupce nestátních neziskových organizací, na schůze, prosadíte své plány do akčních plánů města a kraje a když je to černé na bílém, tak se o tyto své plány zapsané v akčních plánech opřete při žádosti o dotace z města, kraje i evropských dotačních programů. Je to tak, že není měsíc, abych nebyla na nějakém zasedání. Ale vidím, že to má smysl.
S kolika neziskovými organizacemi se na těchto schůzkách potkáváte? Mají do nich přístup všechny?
Schůzek se účastní přibližně deset neziskových organizací působících v sociálních službách, jsou to především ty větší jako Charita, Diakonie, Naděje, … S menšími, které mají třeba jen dva nebo tři zaměstnance, se na schůzích vídáme míň, ale víme o sobě. Kupříkladu si děláme vzájemně školení. Ze zákona mají organizace působící v sociálních službách povinnost každý rok proškolovat své pečovatelky. Takže když některá organizace dostane z evropského dotačního fondu pro vzdělávání peníze na tato proškolení, tak na ně zve také další organizace. Spolupráce je velmi dobrá.
Jakou roli pro neziskový sektor v Jihomoravském kraji plní ANNOJMK?
Hodně se jako neziskové organizace potkáváme na platformě asociace. Myslím si, že pro řadu organizací je tato spolupráce velmi důležitá.
Rozumím tomu správně, že Asociace NNO mají zásluhu na tom, že je v pracovních skupinách zastoupen také neziskový sektor?
Ano, dříve se státní orgány tvářily, že neví, koho na jednání z neziskovek pozvat a na jednáních zastupovali neziskové organizace pracovníci ministerstva, bylo to jen pro forma. Když jsou organizace neroztříštěné, zaštítěné jednou asociací, mají státní orgány koho zvát a proto museli jejich zástupce dát do pracovních skupin. Jednou se mi dokonce stalo, že na jednání v Praze vyzval přítomný zástupce Evropské unie přítomné, aby se představili, kdo jsou a z jaké neziskové organizace – právě proto, aby se ujistil, že jsou tam skutečně zástupci neziskovky a ne jen nastrčení pracovníci ministerstva.
Díky Asociaci se dá zařídit a udělat mnoho věcí, chtěla bych, aby neziskový sektor pochopil, že Asociace je pro ně. Členství neziskovek ji zavazuje, aby jim pomáhala.
Každý známe svůj úsek nejlíp a víme, že musíme spolupracovat. Od zelených, přes táborníky, turisty, maminky s nemocnými dětmi, seniory až po ochránce zvířat.
Autor :
Ing Jitka Bednářová
Mgr Lenka Juřenová