Spolek je právnická osoba založená podle občanského zákoníku, a to za účelem naplňování určitého zájmu jeho zakladatelů. Je jedno, zda je účel, pro který byl spolek založen, zcela soukromý (skupinka osob sdružujících se za účelem věnovat se společně svému zájmu) nebo naopak veřejný (spolek založený za účelem pomoci ohroženým skupinám obyvatel). Zákonná úprava umožňuje obě podoby, popř. jejich kombinaci.
Za spolky podle občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále též OZ) se automaticky považují i občanská sdružení založená podle zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
Jak založit spolek?
- minimálně tři osoby se dohodnou na znění stanov (§ 218)
- nebo kdokoliv svolá ustanovující schůzi (§ 222 a násl.), která následně schválí stanovy
Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Co musí obsahovat stanovy?
- Povinně:
- název, který musí obsahovat slovo „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ nebo alespoň zkratku „z. s.“
- sídlo (postačí obec)
- účel, pro který byl založen
- práva a povinnosti členů vůči spolku, popř. určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat
- určení statutárního orgánu
- Dobrovolně (jinak se v těchto otázkách použijí ustanovení OZ):
- druhy členství, práva a povinnosti jednotlivých druhů
- přechod členství na právního nástupce
- proces přijímání členů
- členský příspěvek
- pobočné spolky
- pravidla pro vedení seznamu členů
- zánik členství, vyloučení člena
- orgány spolku (statutární orgán, nejvyšší orgán, kontrolní komise, rozhodčí komise, další) a jejich označení, ustanovování, funkční období, pravomoci
- členská schůze – práva a povinnosti, pravomoci, svolávání, usnášeníschopnost, hlasování, průběh zasedání, pořizování zápisu
- rozhodnutí o neplatnosti rozhodnutí orgánů spolku
- zrušení a likvidace spolku
- fúze a rozdělení spolků
Stanovy musí být uloženy v úplném znění v sídle spolku.
Ačkoliv členové spolku mohou být zavázáni přispívat na jeho činnost formou členského příspěvku, za jeho případné dluhy neručí a jejich účast ve spolku je zcela dobrovolná.
Vedle své hlavní činnosti, kterou je dosahování stanoveného účelu, může spolek vyvíjet i tzv. vedlejší činnost, v rámci které může dokonce i podnikat. Na rozdíl od obchodních korporací je však veškerý dosažený zisk použit pro podporu činnosti spolku a dosahování účelu, za kterým byl založen. Zisk není tedy rozdělován mezi členy nebo zakladatele. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost však nikdy nesmí být činností hlavní.